Opalování

Trocha historie...
Opalování podléhalo v historii řadě módních trendů.

Ve starověkém Římě byla světlá pokožka ideálem. Bohaté ženy si běžně zesvětlovali pleť rtutí. Opálená kůže byla znakem chudoby. Tato představa platila i pro většinu středověku. Anglický dramatik Shakespeare v komedii Mnoho povyků pro nic shledává neopálenou kůži za společensky významnější.

Názor na barvu pokožky se v Evropě začal měnit až s průmyslovou revolucí, kdy byl vzhled člověka stále více spojován s fyzickou přitažlivostí a méně se společenskou třídou. Přesto po celé 18. a většinu 19. století byla bělost kůže vyzdvihována více než její opálení. Nejvíce byly ceněny krásky se sněhobílou pletí a pihami.

Pravou vášeň po opálení s bronzovým nádechem zažehla až světoznámá modní návrhářka Coco Chanel, která se ve dvacátých letech minulého století na francouzské riviéře objevovala s dokonalým opálením velmi tmavé barvy.

I když již v roce 1939 vyslovili američtí lékaři hypotézu, že některé druhy rakoviny kůže mohou souviset s nadměrným opalováním, první ucelená doporučení jak se účinně chránit před sluncem a jak se správně opalovat se objevily až v 70. letech minulého století.

.

Jak Slunce na pokožku působí?

Sluneční paprsky mají velký vliv na naši pokožku. Ničí naše buňky a nutí ji stárnout (za 90% příznaků stárnutí kůže je zodopvědno UVA a UVB záření). Opalovací krémy bychom měli používat každý den, v průběhu celého roku (ne jen u moře a na horách). Tak účinně zamezíme vráskám i rakovině kůže.

.

Jak dělíme sluneční záření?

Slunce vyzařuje ultrafialové záření (UV paprsky), které se rozdělují do třech kategorií podle jejich vlnové délky.

UVA záření

• proniká velmi hluboko do pokožky a způsobuje její předčasné stárnutí
• intenzita se během dne nebo roku nemění (proto by požívání opalovacího krému mělo být každodenní)
  
• přímo poškozuje naši genetickou informaci uloženou v jaderné DNA
• účinky se neprojeví ihned, ale až po mnoha letech
• hlavní riziko UV záření - přímo zapříčiňuje některé typy rakoviny kůže
• proniká i přes tenkou vrstvu skla nebo vody

UVB záření

• proniká do vnější vrstvy pokožky a povzbuzuje produkci melaninu (ztmavnutí kůže)
• intenzita UVB záření záleží na denní a roční době
• poškozuje buňky přímo a ihned (spálení kůže po opalování)
• vyšší energie než UVA, ale větší rozptyl a menší schopnost průniku (snadné odfiltrování sklem nebo oděvem)
• také odpovědné za rozvoj rakoviny kůže

UVC záření

• vstřebáno zemskou atmosférou a nezpůsobuje poškození kůže

.

Jak pečovat o pleť před, při a po opalování?

Podívejte se na náš výběr!

Většina z nás používá přípravky během opalování. Věděli jste ale, že velmi důležitá je i příprava a následná péče?

Před opalováním

Před opalováním je vhodné se osprchovat, aby pot a nečistoty nebránily účinku UV filtru a nevyvolávaly dráždění při opalování.

Vhodný je pro to Sensitive hydratační tělový šampon (172).

.
Při opalování

Během opalování pokožku chráníme opalovacími krémy, například UVEBLOCK 50+. Opalovací přípravek pečlivě rozprostřete na pokožku, ale nevtírejte jej. Nezapomeňte u na nos, ušní boltce, rty, nárty nohou nebo na znaménka a jizvy.

.
Po opalování

Po opalování se vždy osprchujte teplou, nikoli horkou vodou bez mýdla. Poté je třeba kůži hydratovat. Zlehka pečlivě vetřete Hydratační tělový balzám (173). Opakovat můžete i několikrát denně.

.
Péče při spálení kůže

Při mírnějším stupni doporučujeme Hydratační tělový balzám (173) a na menší plochy NEODERM krém (165). V zavažnějších případech je nezbytné vyhledat lékařskou péči.

.

Co je SPF?

Faktor ochrany proti slunečnímu záření

Na etiketě ochranného kosmetického prostředku při opalování se vždy setkáme s číselným údajem stupně ochrany (SPF) a někdy také s tvrzením o voděodolnosti prostředků. Co tyto symboly značí a jsou údaje garantovány příslušnými testy?

Prostředky pro ochranu proti slunečnímu záření tvoří specifickou kategorii kosmetických prostředku. Na rozdíl od většiny kosmetiky musí prokázat účinek při zachycování UV záření. Míra schopnosti zachytit a pohltit UV záření je vyjádřena faktorem SPF - Sun Protection Factor. SPF značí stupeň ochrany před UV zářením po nanesení prostředku (například opalovacího krému) v vrstvě o tloušťce 2 mg/cm2. U průměrně velikého člověka to představuje rozprostření 32 gramů prostředku, chce-li chránit celé své tělo. Toto množství představuje polovinu obsahu tuby 75 ml nebo šestinu obsahu balení 200 ml.

Podle této metodiky by tedy jedno balení opalovacího prostředku mělo průměrnému člověku vystačit jen na několik opalování! Protože ale většina lidí používá ochranné prostředky při opalování v mnohem menší vrstvě, je nutné počítat s tím, že účinnost ochrany se tak oproti uváděnému SPF výrazně snižuje.

.

Jak vybrat vhodné prostředky s SPF?

Vhodný prostředek pro ochranu proti slunečnímu záření vybereme následujícím způsobem.

Dobu, kterou chceme strávit při opalování, podělíme dobou, během které se při opalování bez ochrany na naší pokožce ještě neprojeví známky začervenávání. Tento podíl udává vhodné SPF prostředku proti slunečnímu záření.

Příklad

• Doba, kterou chci strávit při opalování, je 120 minut.
• Doba, při které se při opalování bez ochrany na mé pokožce ještě neprojeví známky začervenávání, je 15 minut.
• SPF = 120 minut / 15 minut
• SPF = 8
• Měl(a) bych použít opalovací krém s ochranným faktorem 8 nebo více

.

Metody stanovení SPF

V současné době existují dvě metody stanovení SPF. Proto se mohou přípravky různých firem při stejném SPF lišit v míře ochrany.

• Metoda in vitro využívá spektrofotometrii
• Metoda in vivo určuje SPF na základě minimální erytémové dávky

Celosvětově existuje několik modifikací výše uvedených metod. Některé práce dokumentují velké rozptyly mezi uvedeným a skutečně zjištěným SPF a UVA PF u testovaných přípravků.

V rámci EU je dnes za standardní považováno stanovení celkového SPF metodou in vivo. Kůže testovaných osob se ozařuje standardizovanými dávkami UV záření a měří se, jaká dávka vyvolá u testované osoby (probanda) zarudnutí kůže (jedná se o násobky MED = Minimální Erytémová Dávka). Následně se na jiné místo pokožky nanese přípravek s testovaným UV filtrem a stanovuje se, kolikrát prodlouží dobu při expozici UV záření, po které se ještě neobjeví zarudnutí.

.

Jaké jsou typy UV filtrů?

Existují tři druhy UV filtrů:

Chemické

Jedná se zpravidla o organické molekuly, které pohlcují UV záření a odejímají mu část energie a tím prodlužují jeho vlnovou délku. Chemické filtry stále v kosmetice převládají.

Nejzávažnějším problémem některých chemických filtrů je riziko vzniku fotoalergenů nebo fotosenzibilizujících látek z těchto molekul. Vysokoenergetické UV záření může štěpit vazby v chemických UV filtrech a dát vznik novým molekulám, které mohou mít nový vyšší toxický potenciál.

Fyzikální

Dodnes se jim dává jednoznačně přednost. Jedná se o anorganické látky existující ve formě jemných zrnek o různé velikosti. Fotony UV záření dopadnou na jejich povrch a srážkou ztratí část energie. Následně se odrazí, aniž by měnily charakter fyzikálního filtru. Určitou nevýhodou fyzikálních filtrů je přítomnost bělavého filmu zvláště u vyšších koncentrací. Mikronizací lze tento jev omezit.

Hybridní

Jedná se o chemické UV filtry, které se chovají jako fyzikální, tj. na místo pohlcování odrážejí fotony UV záření. Hybridní filtry prokazují dobrou fotostabilitu a nízké zdravotní riziko blízké riziko fyzikálních filtrů.

.

Příklady UV filtrů dle INCI názvosloví

• Chemické: Benzophenone-3, Ethylhexyl Methoxycinnamate, 3-Methylbenzylidene Camphor)
• Fyzikální: Titanium Dioxide, Zinc Oxide (Oxid zinečnatý není v seznamu oficiálních UV filtrů v rámci EU, avšak prokazatelně má velmi dobré UV filtrační účinky.)
• Hybridní filtry: Bis-Ethylhexyloxyphenol Methoxyphenyl Triazine, Methylene Bis-Benzotriazolyl Tetramethylbutylphenol

.

Jaké jsou požadavky na etikety?

• měly chránit před UVA a UVB zářením
• neměly by se používat na etiketě slovní spojení:
  • 100% ochrana nebo úplná ochrana
  • opakovaná aplikace není za žádných okolností nutná
• na etiketě by měla být varování:
  • nezůstávejte na slunci příliš dlouho
  • nevystavujte kojence a malé děti přímému slunci
  • nadměrná expozice slunci představuje vážné zdravotní riziko
  • aplikujte prostředek před zahájením slunění
  • k udržení ochrany opakujte aplikaci, zejména při pocení, po koupání nebo osušení ručníkem

.

Jak je to s odolností proti vodě a otěru?

Voděodolnost prostředku na ochranu proti slunečnímu záření je pojem velmi relativní.

Žádný z dosud vyvinutých kosmetických prostředku neposkytuje záruku absolutní neomyvatelnosti při koupání. Tuto vlastnost nemají ani čistě tukové služky typu minerálních olejů, rostlinných olejů, vazelíny nebo silikonu. Míra omyvatelnosti je nižší u emulzí v/o (voda vytvárí pri kontaktu s nimi kapky, které zůstávají na pokožce, aniž by se s emulzí pojily), ale ani v tomto případě nelze hovořit o 100% nesmývatelnosti.

Nejen voda, ale také utírání ručníkem nebo ležení na dece snižují množství aplikovaného prostředku na ochranu proti slunečnímu záření.

Vědecký výbor pro kosmetiku Evropské unie doporučuje po každém koupání obnovit vrstvu takového prostředku bez ohledu na tvrzení o neomyvatelnosti ochranného přípravku.

Přesto existuje podstatný rozdíl v množství přípravku, které je nezbytné nanést na pokožku například po koupeli. Zatímco u emulzí o/v (spojitelné s vodou) dojte prakticky k úplnému smytí ochranného prostředku, emulze v/o (nespojitelné s vodou, viz výše) se smývají méně. Z uvedeného důvodu jsou emulze v/o vhodnější pro ochranu proti slunečnímu záření. U těchto přípravků postačí po koupeli zpravidla nanést 50% původně aplikovaného množství prostředku. Přípravky v/o jsou sice dražší, ale ve výsledku představují finanční úsporu díky menší spotřebě při opakované aplikaci.

.

Jaké zdroje jsme využili?

Dr.et Mgr. Petr Svoboda, Doc. MUDr. Jarmila Rulcová, CSc.

Ambulance estetické dermatologie Syncare Plus, s.r.o. Pekařská 3, Brno